JAK BRZDIT ...
Až donedávna jsem jezdil na motkách bez ABS a přežil jsem to. Ale s posledním přírůstkem jsem se k němu dopracoval. A to je fakt úplně něco jiného. Obzvlášť v případě erťáka. ABS, duální brzdy a navrch ďábelský posilovač. Na suchu a rovině to zabrzdí s maximální intenzitou a pocitově činnost ABS není znatelná, ale oproti klasice zjevně účinnější. (Plně naložená motka má přes půl tuny) Samozřejmě, že velkou roli tu hraje konstrukce podvozku, tlumičů a dalších „bramboráckých“ specialit. Na vlhku nebo zasviněném povrchu se motka na rovině zastavuje značně líp, než bez ABS. Ale v zatáčce se štěrkem fungují odstředivé síly a se spoléhat, že ABS je všemocné je iluze. Výpočty odstředivých sil se dají aplikovat na ideální povrch, zakřivení a naklopení zatáčky. V běžném provozu, kdy kola skáčou po nerovnostech, mezi tím jsou vyjeté koleje a o povrchu nemluvě je to výpočet s celou řadou neznámých. Myslím, že celá ta moderní brzdová technika slouží k vyřešení nenadálých situací, kdy je jezdec zaskočen a prudkým brzdným manévrem učiní motorku ve smyku neovladatelnou.
Pokud je povrch čistý a máš správně načtenou zatáčku není důvod v ní brzdit. Moje letitá zkušenost je mít odřazený správný kvalt k dostatečným otáčkám ještě včas před náklonem. Co nevytáhneš plynem - už neubrzdíš. Jenomže, co česká zatáčka to originál (navíc třeba s dírou, štěrkem, pískem nebo zaparkovaným náklaďákem). A pak nastupuje celá škála manévrů jak přežít. Brzdit pokud možno s narovnanou motorkou a vším co máš k dispozici. Předek víc, zadek míň. V náklonu to chce cit a znalost svých brzd a obutých pneu, nastavení tlumičů a především konkrétního motocyklu. Když je to možné, používám v zatáčce kombinaci všeho, co zabrání především střetu s protijedoucím vozidlem nebo nárazu do pevné překážky. A také v závislosti na správném odhadu a okamžiku rozhodnutí. Brzdit tak, aby bylo možné motorku řídit. A je-li nejhůř, radši ji položit než narazit do překážky čelně. Pokud sedím na motorce sám, nesu zodpovědnost za sebe a jsem ve výhodě, že mi batůžek v nebezpečné situaci nezmění těžiště nečekaným náklonem. Účinnost brzd ve dvojím obsazení (někdy i navíc s bagáží) se rovněž výrazně změní. Říká se. že vždycky je lepší být pomalejší, než tvůj anděl strážný :-)
Probírat známé, že zadní brzda je na motorce proto, aby se používala je jasné. Že si zadní brzdou můžeš pomoci v zatáčce korigovat náklon je ověřené. (Zadní brzdou motorku v zatáčce víc kloníš, přední ji rovnáš.) Všechno je o citu, povrchu po kterém jedeš a typu motorky. Spojku nevypínám, pokud nejdu do opravdu intenzivního brždění. Kuchařka, jak jezdit zatáčky, kdy a jak brzdit se dá dobře použít na okruhu. Ale na silnicích ti víc pomůže pravidlo: Kam nevidím - tam počítám se vším možným i nemožným a radši brzdím dřív, než později.
Každý máme - i když si to většinou nechceme přiznat, naučené nebo spíš navyklé jezdecké zlozvyky. Chce o nich vědět a snažit se je tréninkem odstranit. Ale obecně platí pravidlo, pokud jezdec používá hlavu a na základě svých jezdeckých zkušeností předvídá možné nástrahy, je celkem jedno, jestli máme na motocyklu všechny ty brzdové kouzelníky nebo klasiku. Žádný konstrukčně technický fígl nám nepomůže, když překročíme své a hlavně zcela neúprosné fyzikální a kinetické zákony.
Samotná motorka je bez lidské blbosti bezpečná...
*2009